Předcházením vzniku odpadu se rozumí opatření přijatá předtím, než se movitá věc stane odpadem, která omezují nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a zdraví lidí, omezují obsah nebezpečných látek v materiálech a výrobcích nebo omezují množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo jejich částí k původnímu účelu nebo prodloužením životnosti výrobků.
Prevence v odpadovém hospodářství by tak měla směřovat jednak ke snižování množství vznikajících odpadů, jednak ke snižování jejich nebezpečných vlastností, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí a zdraví obyvatel. Problematika předcházení vzniku odpadů má velice široký obsah. Předcházení vzniku odpadů se týká sektoru nakládání s odpady, ale rovněž těžebního sektoru, výrobního průmyslu, designu, návrhářů, projektantů, poskytovatelů služeb, vzdělávání a osvěty, veřejné i soukromé spotřeby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech ukládá členským státům povinnost vytvořit národní programy předcházení vzniku a stanovuje další požadavky s cílem předcházet vzniku odpadů.
Současná prevenční opatření odpadového hospodářství České republiky jsou stanovena zejména v Programu předcházení vzniku odpadů České republiky, který je v současnosti zahrnut v Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024 s výhledem do 2035 (POH ČR), který schválila vláda České republiky 22. 12. 2014.
Zákony v oblasti odpadového hospodářství, a to jak zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, tak zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, a zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, v sobě obsahují celou řadu prvků na podporu prevence. Zákon č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí zahrnuje především opatření, která cílí na předcházení vzniku odpadů vybraných výrobků. Povinnosti v oblasti předcházení vzniku odpadů jsou stanoveny zejména v § 12 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.
Předcházení vzniku odpadů je v ČR rovněž součástí aktivit v rámci oběhového hospodářství.