Světelné znečištění
Světelné znečištění – anglicky light pollution, či hovorově světelný smog – lze chápat jako souhrnné označení všech negativních jevů, které s sebou umělé osvětlení přináší. Jedná se o stále významnější celosvětový problém.
Za jeho nárůstem stojí především nevhodný způsob užití světla a dostupnost LED technologií, které umožňují poměrně levně a efektivně svítit a tím mnohdy vedou k nadužívání světla. Nepříznivé dopady umělého osvětlení tak nalezneme v oblasti lidského zdraví, životního prostředí, ekonomiky, bezpečnosti i viditelnosti noční hvězdné oblohy.
Původcem světelného znečištění je obecně každý umělý světelný zdroj, pro který je typické především směrování světla do nežádoucích prostor (např. na nebe, do volné krajiny, oken, ale i z interiérů do vnějšího prostředí), osvětlováním mimo nutné časové období (např. osvětlení parkoviště nákupního centra mimo otevírací dobu) nebo použití světelných zdrojů s nevhodnými spektrálními charakteristikami (bílé světlo s obsahem modré části spektra).
Světlo v podobě, jak ho užíváme nyní, tu však s námi není dlouho. Ještě koncem 19. století nebylo osvětlení samozřejmostí, a tak jsme se jako druh vyvíjeli, spolu s ostatními organismy, při pravidelném střídání světla a tmy, tedy dne a noci. Právě tento přirozený cyklus ovlivňuje chod biologických hodin, vylučování hormonů a celkové zdraví organismu (ať už se jedná o člověka či živočichy). Obdobně ovlivňovány jsou i rostliny, pro které jsou světelné podněty jedny z klíčových pro život.
Za posledních zhruba 20 let se poznání v této oblasti zásadně rozšířilo, na toto téma byly vydány tisíce vědeckých a statistických prací a v Evropě i ve světě byla přijata první zákonná opatření. Legislativně byl ošetřen nadbytek světla na národní úrovni např. ve Francii nebo Slovinsku, na místní úrovni např. na Kanárských ostrovech.
Pozn.: Podrobněji zpracované téma světelného znečištění, jeho dopady a způsoby, jak mu předcházet, či jej omezit, naleznete v nejnovější příručce (viz níže).
Meziresortní pracovní skupina světelné znečištění
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se začalo tímto tématem výrazněji zabývat v roce 2017, kdy vznikla meziresortní pracovní skupina pro řešení této problematiky koordinovaná právě MŽP. Cílem její práce by mělo být nalezení účinných nástrojů pro omezení světelného znečištění v co největší míře a poskytnutí právní ochrany před světelným znečištěním občanům ČR. Prvním výsledkem práce této skupiny bylo vypracování základního informačního materiálu pro Vládu České republiky o problematice světelného znečištění, jeho dopadech a absenci jeho řešení v České republice - Informace pro Vládu ČR o problematice světelného znečištění (PDF, 3.43 MB) (7/2017; č.j. 793/17). Druhým, navazujícím, dokumentem pak bylo Řešení problematiky světelného znečištění (PDF, 462.48 KB) , který byl schválen Vládou ČR (3/2018; č.j.192/18) a dané úkoly byly zezávazněny usnesením vlády č. 185/2018. V 14. září 2020 pak proběhlo 21. veřejné slyšení v Senátu na téma „Světlo – dobrý sluha, zlý pán“ k němuž veškeré odkazy naleznete zde a závěry k tomuto veřejnému slyšení Senátu byly přijaty 508. usnesením senátu (PDF, 400 kB) z 27. schůze konané 14. října 2020, jež též obsahuje „Doporučení Senátu vládě k světelnému znečištění“.
MŽP dále aktualizovalo zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kde jsou světelné zdroje zohledněny v základních ochranných podmínkách národních parků (§ 16, j) a možné rozšíření ochrany je předmětem zkoumání (mimo jiné probíhá výzkumný projekt Vliv světelného znečištění na citlivé druhy živočichů, ekosystémy a krajinný ráz). Též byl aktualizován Metodický pokyn k předcházení a snižování světelného znečištění (PDF, 90 kB) (9/2023) k využití v rámci procesu EIA.
V roce 2023 navázala MPS SZ dalším materiálem s názvem Řešení problematiky světelného znečištění v letech 2018-2023 (PDF, 185.1 KB) (č.j. 590/23), který byl projednán na schůzi Vlády ČR dne 12. července 2023. Materiál podává informaci o ukončených, probíhajících i do budoucna plánovaných aktivitách, které členové MPS SZ podnikají pro nalezení způsobů prevence světelného znečištění, ať v rámci své běžné, nebo mimořádné agendy.
Technická norma ČSN 36 0459 – Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení
Ačkoliv dílčí aktivity jako jsou doporučení, příručky, či dobrovolné a osvětové aktivity s cílem omezit světelné znečištění již probíhají na rozličných úrovních (státní správa, samospráva, akademická obec i občanské iniciativy), v České republice doposud chybí institucionální nástroje, které by stanovily jasná pravidla pro maximální míru umělého osvětlení.
V posledních letech však vyvstala potřeba určit parametry šetrného svícení, na které by se dalo odkázat v právně závazných dokumentech. Proto byla na žádost Ministerstva životního prostředí pod hlavičkou České agentury pro standardizaci (ČAS) vypracována původní česká technická norma ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Norma jasně definuje pravidla nejen pro veřejné osvětlení, ale i pro soukromou sféru, např. venkovní sportoviště, architektonické osvětlení nebo reklamní plochy. Cílem je snížení obtěžování nadměrným světlem a jeho vlivu na přírodu, ale také snaha o proměnu uvažování projektantů o využívání světla v noci.
Norma byla vydána 1. února 2023 a 1. března téhož roku vstoupila v platnost. Dokument zatím není právně závazný, již nyní však funguje jako vodítko například pro obce při rekonstrukci veřejného osvětlení. V usnesení vlády č. 192/18 se Ministerstvo pro místní rozvoj zavázalo problém světelného znečištění řešit během rekodifikace stavebního práva. Od 1. července 2024 je proto problematika světelného znečištění součástí Nového stavebního zákona, a to § 24 vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.
Více informací o nové technické normě naleznete například v tiskové zprávě MŽP, platné znění je k dispozici v databázi ČAS. Příručka MŽP, která veřejnosti přibližuje, jakým způsobem se v souvislosti s normou mění podmínky pro osvětlování v České republice je k dispozici zde 3. Příručka správného osvětlování (PDF, 3.81 MB)
Oblasti tmavé oblohy
Významným hybatelem změny jsou také občanské iniciativy (např. Bystřické memorandum za zachování tmavé oblohy (PDF, 115.53 KB) , komunální ( Manětínská oblast tmavé oblohy (PDF, 9.08 MB) , Jizerská oblast tmavé oblohy (PDF, 1.15 MB) , Beskydská oblast tmavé oblohy (PDF, 1.34 MB) ), ochrana přírody (CHKO Jizerské hory, CHKO Brdy, CHKO Žďárské vrchy, NP Podyjí) .
Oblasti tmavé oblohy jsou vyhlášeny k ochraně nočního životního prostředí, resp. k propagaci této problematiky, omezování světelného znečištění a zachování nočních přírodních podmínek v oblasti. Vyhlašovány jsou v lokalitách, které se i přes masivní nárůst umělého osvětlení v Evropě stále ještě vyznačují zachovalým nočním prostředím a hvězdnou oblohou.
Všechny dosavadní oblasti tmavé oblohy v ČR byly založeny na základě memoranda zúčastněných institucí, kde se zavazují dbát zásad šetrného osvětlování, specifikovaných v zakládajícím memorandu, a tak chránit zdejší zachovalé noční prostředí před světelným znečištěním. Toto memorandum má deklaratorní charakter a není tedy právně závazným dokumentem.
Příručky a publikace
První příručka s podporou Svazu měst a obcí ČR byla MŽP vydána v roce 2017: Jednoduchá osvětlovací příručka pro obce (PDF, 3.51 MB) . V rámci Odborné skupiny pro světelné znečištění při České astronomické společnosti pak vznikly další informační materiály: leták (PDF, 3.03 MB) a jednoduchý informační letáček (PDF, 381.91 KB) . V roce 2017 též vznikla, jako součást Programu na podporu projektů NNO, příručka pro města a obce. Jak na veřejné osvětlení (PDF, 3.16 MB)
Aktualizace první příručky byla s podporou Hvězdárny a Planetária Brno vydána v roce 2021 - Jednoduchá osvětlovací příručka (PDF, 13.66 MB) , která již není omezena pouze na obce a veřejné osvětlení, ale návod k šetrnému osvětlení zde najde každý. Spolu se zásadami dobré praxe je také vysvětlena problematika světelného znečištění a jeho dopadů.
V pořadí třetí příručku vydalo MŽP v roce 2023: Příručka správného osvětlování (PDF, 3.81 MB) reflektuje zejména vydání nové české technické normy ČSN 36 0459 Omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení. Konkretizuje tak požadavky na technická řešení k zajištění bezpečného a kvalitního osvětlení za současné minimalizace světelného znečištění.
